Klíčová fakta
- Všechny země čelí velkým problémům při zajišťování toho, aby jejich zdravotní a sociální systémy byly připraveny těžit z tohoto demografického posunu.
- Mezi lety 2015 a 2050 se světová populace nad 60 let téměř zdvojnásobí z 12 % na 22 %.
- Tempo stárnutí populace je rychlejší než kdy jindy.
- V roce 2020 počet osob ve věku 60 a více let převýšil počet dětí do 5 let.
- Mezi lety 2020 a 2030 vzroste celosvětová populace nad 60 let o 34 %.
Přehled
Lidé v dnešním světě žijí déle než kdykoli předtím. Většina jedinců nyní může poprvé v historii očekávat, že se dožije šedesáti a více let. Všechny země zaznamenávají nárůst počtu starších lidí a jejich podíl na složení populace.
Do roku 2030 bude jedna šestina světové populace starší 60 let. V současnosti se počet obyvatel ve věku 60 a více let zvýší z 1 miliardy v roce 2020 na 1,4 miliardy. Do roku 2050 se světová populace ve věku 60 let a více zdvojnásobí (2,1 miliardy lidí). Očekává se, že počet lidí ve věku 80 let a více se mezi lety 2020 a 2050 ztrojnásobí a dosáhne 426 milionů lidí.
Ačkoli tento posun v rozložení složení populace, charakterizovaný zvyšujícím se počtem starších lidí – neboli takzvaným stárnutím populace – začal v zemích s vysokými příjmy (např. v Japonsku představují lidé starší 60 let 30 % populace), země s nízkými příjmy se staly Lidé se středními příjmy jsou nyní svědky velké části této transformace. Do roku 2050 budou země s nízkými a středními příjmy domovem dvou třetin světové populace ve věku 60 a více let.
Vysvětlení pojmu stárnutí (stárnutí)
Z biologického hlediska ke stárnutí dochází v důsledku akumulace široké škály poškození v molekulách a buňkách v průběhu času. To vede k postupnému poklesu fyzických a duševních schopností a zvýšenému riziku onemocnění a nakonec i smrti. Tyto změny nejsou lineární ani konzistentní a téměř nesouvisejí s věkem osoby v letech. Pozorované změny ve stárnutí nejsou náhodné. Kromě biologických změn je stárnutí často spojeno s dalšími životními událostmi, jako je odchod do důchodu, stěhování do vhodnějšího bydlení a úmrtí přátel a partnerů.
Běžné zdravotní problémy spojené se stárnutím
Mezi běžné problémy spojené se stárnutím patří ztráta sluchu, šedý zákal a refrakční vady, bolesti zad a krku, osteoartróza, chronická obstrukční plicní nemoc, cukrovka, deprese a demence. Jak lidé stárnou, je pravděpodobnější, že budou mít několik zdravotních problémů najednou.
Stárnutí je také charakterizováno vznikem mnoha složitých zdravotních stavů, běžně nazývaných syndromy stárnutí. Často se vyskytují jako důsledek mnoha základních faktorů a zahrnují astenii, inkontinenci moči, pády, delirium a dekubitus.
Faktory, které dobře ovlivňují stárnutí
Dlouhý život poskytuje příležitosti pro starší lidi a jejich rodiny, ale i pro celé společnosti. Další roky poskytují příležitost podniknout nové aktivity, jako je další vzdělávání, zahájení nové kariéry nebo uspokojení dlouho zanedbávané vášně. Starší lidé také mnoha způsoby přispívají svým rodinám a komunitám. Rozsah těchto příležitostí a příspěvků však do značné míry závisí na jednom faktoru: zdraví.
Důkazy naznačují, že podíl dobře žijících lidí obecně zůstal stabilní, což znamená, že ti, kteří žijí, tráví další roky v horším zdraví. Pokud mohou jednotlivci prožít tyto další roky života zdravě a v podpůrném prostředí, jejich schopnost dělat věci, které je baví, se nebude příliš lišit od schopností mladšího člověka. Pokud starší lidé stráví většinu těchto dalších let trpících poklesem svých fyzických a duševních schopností, důsledky pro ně i pro společnost budou závažnější.
Ačkoli některé rozdíly ve zdraví starších dospělých jsou genetické, většinu lze přičíst fyzickému a sociálnímu prostředí jednotlivců – včetně jejich domovů, čtvrtí a komunit, a také jejich osobním charakteristikám – jako je jejich pohlaví, rasa nebo socioekonomický status. Prostředí, ve kterém jednotlivci žijí jako děti – nebo dokonce jako embrya – spolu s jejich osobnostními rysy mají dlouhodobý vliv na to, jak stárnou.
Fyzické a sociální prostředí může ovlivňovat zdraví přímo nebo prostřednictvím bariér či pobídek, které ovlivňují zdravotní příležitosti, rozhodnutí a chování. Udržování zdravého chování po celý život, zejména vyvážená strava, udržování fyzické aktivity a zdržování se kouření, to vše přispívá ke snížení rizika nepřenosných nemocí, zlepšení fyzické a duševní kapacity a oddálení závislosti na péči.
Podpůrné fyzické a sociální prostředí umožňuje jednotlivcům dělat to, co pro ně považují za důležité, navzdory jejich upadajícím schopnostem. Příklady podpůrných prostředí zahrnují veřejné budovy, bezpečnou a dostupnou dopravu a místa, která lze snadno obejít. Při vývoji reakce veřejného zdraví na stárnutí je důležité vzít v úvahu nejen individuální a environmentální přístupy, které zmírňují ztráty související s věkem, ale také přístupy, které mohou podporovat zotavení, adaptaci a psychosociální rozvoj.
Výzvy v reakci na stárnutí populace
Pro seniory neexistují jednotné specifikace. Někteří lidé ve věku 80 let mají fyzické a duševní schopnosti podobné jako mnoho lidí ve věku 30 let. Naproti tomu jiní lidé trpí výrazným poklesem schopností v mnohem mladším věku. Komplexní reakce veřejného zdraví musí řešit tuto širokou rozmanitost starších lidí a jejich potřeb.
Tato pozorovaná změna stárnutí není náhodná. Je to z velké části způsobeno fyzickým a sociálním prostředím jednotlivců a vlivem tohoto prostředí na jejich zdravotní příležitosti a chování. Vztah, který máme k našemu prostředí, je ovlivněn osobními charakteristikami, jako je rodina, do které se narodíme, naše pohlaví a naše rasa, což vede k rozdílům ve zdraví.
Často se předpokládá, že starší lidé jsou slabí nebo že jsou závislí a zatěžují společnost. Odborníci v oblasti veřejného zdraví a společnost jako celek se musí zabývat těmito a dalšími negativními postoji ke stárnutí, které mohou vést k diskriminaci a ovlivnit způsob, jakým jsou vytvářeny politiky, a příležitosti pro starší lidi vést zdravý život ve stáří.
Globalizace, technologický rozvoj (např. v dopravě a komunikacích), urbanizace, migrace a měnící se genderové normy ovlivňují životy starších lidí přímo i nepřímo. Reakce veřejného zdraví musí uznat tyto současné a očekávané trendy a podle toho vypracovat politiky.